SD karty s přenosem až 312 MB/s budou přínosem virtualizace

Veletrh CES 2011 přinesl kromě jiného také inovovanou definici rozhraní SD karet verze 4.0. Rozhraní UHS-II je třikrát rychlejší než předchozí verze UHS-I (Ultra High Speed), která umožňuje maximální přenosovou rychlost „jen“ 104 MB/s.

Již přenosová rychlost UHS-I je čtyřnásobkem předchozího rozhraní, takže si vyžádal vznik nového konektoru. Ten je ale vtipně umístěn za klasickými SD ploškami. Toto řešení použilo také rozhraní USB 3.0, které nové vývody pro 5 Gb/s umístilo za stávající (pro A konektor). Fyzicky se v rozhraní UHS-II přenášejí informace LVDS technologií.

Rozhraní UHS-I se na kartách pozná pomocí velkého písmene I, UHS-II bude mít logicky příznak II. Číslice ve vaničce je rychlostní třída rozhraní UHS-I. Prozatím mají všechny karta ve vaničce jedničku (U1 = minimálně 10 MB/s), do budoucna se předpokládají vyšší rychlosti (U2 a výš). Měl by časem nahradit stávající značení číslovkou v céčku. To nahradilo předchozí příznak rychlosti, který byl odvozen od rychlosti CD disků (tj. 150 KB/s). Jednalo se ale o maximální rychlost, nikoli minimální, jak je tomu dnes. Na kartách už začíná být poněkud přeznačkováno (viz ukázka).

 

SDXC karta firmy Hama

SDXC karta Hama

 

Ale jen rychlost rozhraní pro skutečnou přenosovou rychlost nestačí, musí ji umožnit také FLASH karta samotná. Například karty microSDHC/microSDXC s rozhraním UHS-I mají odlehčenou variantu, kterou Toshiba nazývá UHS50, zatímco „plnou“ verzi UHS-I označuje UHS104 (číslice je maximální přenosová rychlost v MB/s).

Rozhraní UHS-II je se dá kombinovat jak s kartami rodin SDHC i SDXC (tedy nikoli s původními SD kartami, které měly strop kapacity na 2 GB). Prvně jmenovaná dnes kraluje, obvykle na SDHC lze narazit u kapacit 4 až 32 GB. Naopak SDXC obývá kapacity 64 GB a vyšší s budoucím stropem 2 TB. Samozřejmostí je možnost implementace UHS-II do miniaturních karet microSDHC a microSDXC. Není třeba se ničeho obávat, protože rozhraní UHS-I i UHS-II jsou zpětně kompatibilní. Postrádáte-li miniSD, tato velikost není do budoucna doporučena. Rodina SDXC ji nepřevzala, a tak poslední variantou je miniSDHC.

Původní karty SD měly souborový systém FAT12, nebo FAT16. Nové karty SDHC přešly na FAT32, což mimo jiné umožnilo zvýšení maximální kapacity karty na 32 GB. Následný standard SDXC používá méně známý formát exFAT, který si poradí v těchto kartách s kapacitou až 2 TB.

Potenciální problém

Nová přenosová rychlost přináší možné problémy s řadiči. Pro práci s SD kartami postačilo po dlouhá léta rozhraní USB 2.0 s teoretickým maximem 60 MB/s. To se ještě dá tolerovat v případě rozhraní UHS. Novinka UHS-II je ale natolik svižná, že je téměř povinností mít čtečku zapojenou přes některé z nejnovějších rozhraní jako USB 3.0, případně přímo na sběrnici PCI Express. Ale v případě první generace by PCI Express x1 nemusela postačit, protože má přenosový strop jedním směrem jen 250 MB/s (druhá generace 500 MB/s, třetí generace opět dvojnásobek předchozí).

Mnozí si stěžují na formátování karet SD, SDHC a SDXC. Mnozí nedokážou vrátit po použití jiného souborového systému vše nazpátek. Některé operační systémy či aplikace mohou používat variantu FAT, která nemusí být plně slučitelná se standardy SD. Proto asociace SD tvoří speciální aplikaci. Nyní existuje beta verze 3.0, a to v angličtině a japonštině. Je určena pro desktopovou řadu operačních systémů MS Windows. Zatímco pro karty řad SD a SDHC postačí kterákoli varianta od Windows XP výše, v případě SDXC už tomu tak není. Problém je v souborovém systému exFAT, který ve Windows XP nemusí být. Microsoft pro jistotu má příslušný update KB955704 na svém centru stahování.

Svět SD a servery

Jaký vztah mají SD karty se servery? Poměrně hodně. Některé servery mají přímo v sobě slot pro tuto kartu. Ta slouží k umístění jádra operačního systému, a to hlavně tam, kde kapacita i charakter SD karty postačí. Může jít příkladně o storage server, nebo hypervisor z virtualizace (a spousta dalších).

 

Nastavení zrcadlení SD karet v BIOSu serveru Dell

Nastavení zrcadlení SD karet v BIOSu serveru Dell

 

Mezi tradiční příznivce SD slotů uvnitř serverů patří třeba Dell, který dokonce začal některé z nich vybavovat dvěma sloty. Říká tomu Internal Dual SD Module neboli IDSDM [PDF]. Umožňuje to mít dvě karty zrcadlené (takový SD RAID 1) pro zvýšení spolehlivosti. Prozatím se pro modul IDSDM používá rozhraní USB 2.0, díky kterému je teoretická maximální přenosová rychlost 60 MB/s. Do SD karet se Dell evidentně zamiloval, protože je používá třeba pro distribuci softwaru FlexAddress [PDF] pro své blade servery PowerEdge M série.

Sloty pro SD je možné nalézt vedle Dellu také v některých serverech jiných výrobců. Třeba Hewlett Packard používá jeden slot, pro vytvoření bootovací verze má k dispozici HP Drive Key Boot Utility [PDF]. Ta má ale jinou filosofii, spíš nahrazuje stařičké diskety.

Jaká bude budoucnost? Následná generace rozhraní SD karet má mít dvojnásobnou přenosovou rychlost, což tedy bude až 624 MB/s. Lze se jen domnívat, že nový standard rozhraní ponese označení UHS-III.

Odkaz: SD Association [PDF]

Váš hlas: Žádné Průměr: 9 (2 hlasy)