Warning: Table './d1394_drupal/cache' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed query: SELECT data, created, headers, expire, serialized FROM cache WHERE cid = 'variables' in /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/database.mysql.inc on line 136

Warning: Table './d1394_drupal/cache' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed query: UPDATE cache SET data = 'a:996:{s:13:\"theme_default\";s:5:\"fever\";s:13:\"filter_html_1\";s:1:\"1\";s:18:\"node_options_forum\";a:1:{i:0;s:6:\"status\";}s:18:\"drupal_private_key\";s:64:\"5fe6eae150af4e56112c001190001c50f30fff335724864ea3d95df181c7224f\";s:10:\"menu_masks\";a:30:{i:0;i:127;i:1;i:125;i:2;i:63;i:3;i:62;i:4;i:61;i:5;i:60;i:6;i:59;i:7;i:58;i:8;i:57;i:9;i:56;i:10;i:31;i:11;i:30;i:12;i:29;i:13;i:28;i:14;i:25;i:15;i:24;i:16;i:22;i:17;i:21;i:18;i:15;i:19;i:14;i:20;i:13;i:21;i:12;i:22;i:11;i:23;i:7;i:24;i:6;i:25;i:5;i:26;i:4;i:27;i:3;i:28;i:2;i:29;i:1;}s:12:\"install_task\";s:4:\"done\";s:13:\"menu_expanded\";a:1:{i:0;s:9:\"menu-user\";}s:9:\"site_name\";s:5:\"FLOPS\";s:19:\"file_directory_temp\";s:23:\"sites/default/files/tmp\&quo in /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/database.mysql.inc on line 136

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/database.mysql.inc:136) in /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/bootstrap.inc on line 726

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/database.mysql.inc:136) in /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/bootstrap.inc on line 727

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/database.mysql.inc:136) in /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/bootstrap.inc on line 728

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/database.mysql.inc:136) in /data/web/virtuals/1394/virtual/www/includes/bootstrap.inc on line 729
Zlodějka mědi odstřihla sousední státy od internetu. Jak je to možné? | FLOPS

Zlodějka mědi odstřihla sousední státy od internetu. Jak je to možné?

Svět se baví tím, že 75letá dáma z Gruzie odpojila Arménii a část Gruzie a Ázerbájdžánu od internetu při vidině měděných vodičů; našla ale jen optická vlákna. Jak je možné, že to zlikvidovalo připojení více než celého státu? Může se to stát i Česku?

Co se stalo nyní?

Nic menšího, než malý sesuv půdy. Ten odkryl internetové připojení, což nalákalo důchodkyni z vesnice Ksani k pokusu o odcizení. Bohužel chuděra stará nebyla dobře informována, protože v optickém vláknu je přece jen mědi či jiných výkupu-schopných kovů poměrně málo (i v kastrólu je toho víc). Stalo se tak 28. března 2011.

Jak může nastat sesuv půdy nad kabelem? Jednoduše. Jedná se o hornatou oblast a veškerá infrastruktura bývá umístěna na strmých březích údolí kolem říček a řek. Stejné je to také zde, v údolí řeky Debed. Tudy vede kromě internetu také jediné vlakové spojení a hlavní silniční tah E001 mezi hlavními městy Gruzie (Tbilisi) a Arménie (Jerevan, tedy s odbočkou přes Vanadzor). Dokladem je i fakt, že se o internetové připojení v Gruzii stará společnost საქართველოს რკინიგზის ტელეკომი (ty obloučky, to je arménština) neboli Georgian Railway Telecom (pro jistotu: railway = železnice). Podle ní bylo 90 % území sousední Arménie bez připojení k internetu po dobu 12 hodin, pohraniční oblast Gruzie byla offline 5 hodin. Neuvádí se, jak hluboko byl kabel položen, ale evidentně ne zrovna nejhlouběji.

Informace je natolik kuriózní, že zaplavila nejdříve ICT média (počátkem tohoto týdne), aby následovala média obecná. Vrchol byl 6. dubna, kdy o události informovaly hlavní deníky mnoha zemí napříč všemi kontinenty; startovacím bodem byl zřejmě článek BBC, otrocky přeložený z arménského originálu na serveru News.am z předchozího dne. Novináři nezapřeli technickou neznalost, a tak většinou článek obohatili o snímek uříznutého metalického kabelu.

Bylo to poprvé?

Ani omylem, naopak takové i větší výpadky jsou každoročním zpestřením života tamních uživatelů.  Drobný výpadek byl například 4. března letošního roku, kdy byl problém také na páteřní optické lince, ovšem v Bulharsku. Přes Rusko je k němu Arménie připojena pomocí podmořské černomořské sítě BSFOCS (Black Sea Fibre Optic Cable System), spojující Varnu (Bulharsko), Oděsu (Ukrajina) a Novorossijsk (Rusko). Spojení bylo objednáno v lednu 2000 u firmy Alcatel pro posílení připojení.

 

Propojení zemí kolem Černého moře

 

Arménie má s připojením k internetu potíže dlouhodobě. Bylo to například počátkem srpna 2009, kdy měla problémy s přístupem k internetu, připojení bylo nestabilní, přístup na internet byl téměř nemožný. Také bylo velmi obtížné připojení na zahraniční webové stránky. Tři dny trvala dvě velká poškození na optických kabelech, vedoucích přes území Gruzie. Největší místní poskytovatel společnost Arminco Global Telecommunications uvedl, že na území Gruzie 5. srpna v 02:00 hodin (místního času) byl poškozen optický kabel na části Soči (Rusko) – Poti (Gruzie), tedy na 270 km dlouhé trase na dně Černého moře, vedoucí podél pobřeží Abcházie (slavnostně spuštěn provoz 23. února 2000). Internetová komunikace v Arménii byla tehdy plně obnovena připojením přes satelit.

 

Propojení kavkazských států

 

Samotná Arménie má zhruba 3 miliony obyvatel. Před deseti lety, tedy roku 2001, mělo internetové připojení jen 40 tisíc obyvatel, což bylo zanedbatelné množství. Ještě roku 2009 bylo online jen asi 200 tisíc obyvatel, tedy 6,4 %. Ale roku 2010 se stal zázrak, protože bylo již online 47 %, téměř 1,5 milionu lidí! Internet již přestal být výsadou „horních deseti tisíc“, ale začal i zde být samozřejmou součástí života.

Jak je to možné?

Tato trochu i humorná situaci ohledně odpojení odkrývá tamní složitou situaci, která není pro Českého pozorovatele zrovna průhledná. Výsledkem je slabá mezinárodní konektivita, kdy jeden stát je obvykle připojen jediným silnějším spojením s jedním sousedním státem. Silnější připojení více směry je pro tamní firmy a uživatele snem. Brání tomu obvykle paradoxně vláda každého státu, jak přímo, tak nepřímo.

Mezistátní problémy

Proč? Důvodem jsou dodnes neujasněné spory jak kavkazských republik mezi sebou, tak s okolními státy. Arménie má například již dlouho naplánované silné datové připojení do Turecka, ale brání tomu dořešení právních problémů (a obecně špatné vztahy těchto dvou zemí vzplývající z historie obou národů). Arménie je na tom nejhůř, pak následuje Gruzie. Snad nejlépe je na tom z kavkazských států Ázerbájdžán (tedy co se týče vyřešených problémů ve vztahu s internetovým připojením).

Problémy států kavkazské oblasti jsou vidět i na Google Maps. Zde téměř stoprocentně chybí Gruzie (včetně osamostatněných částí Jižní Osetie a Abcházie). Chybí mapa fyzická (vodstvo, hory atd.), ale i základní infrastruktury (silniční a železniční síť). Okolní státy informace firmě Google poskytují, a to včetně sporných území.

 

Mapa Gruzie (zdroj: Google Maps)

 

Proč mají kavkazské státy tolik problémů? Důvodem je příliš krátká samostatná minulost. Současné hranice začaly vznikat až v 19. a 20. století, tedy v době, kdy bylo zvykem mít čistě národní státy (předtím byly státní útvary spíš založeny na vybírání daní a vnější ochraně). A etnické skupiny rozhodně nežijí na jednotném území, ale i na samostatných ostrůvcích, což je vidět právě na arménsko-ázerbájdžánských hranicích. Právě otázka národních států a velkého množství etnik v kavkazské oblasti brání tomu, aby se situace stabilizovala (jak dokládá situace okolo Náhorního Karabachu, ale také vznik tzv. odtrženeckých republik v Gruzii a gruzínsko-ruskou válku roku 2008). Každé etnikum chce mít svůj stát, což je obtížné až nemožné. Přece jen dělení státu na dva je až na výjimky typu Česko/Slovensko krvavou záležitostí, a to doslova. A každý stát má navíc problém s nějakým sousedním, protože jeho etnikum žije a je utiskováno (jak jinak) i na území onoho souseda. Že se takové problémy nevyhýbají ani státům západní Evropy je vidět na příkladu Severního Irska, nebo Baskicka na severu Španělska (viz organizace ETA). Nepromítá se to ale do problematiky internetového připojení.

A co Česko?

Stejně jako Arménie patří Česká republika mezi vnitrozemské státy. Taktéž má čtyři okolní státy (Ázerbájdžán, Gruzie, Írán, Turecko), stejně jako Česko (Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko). Teoreticky je tedy poměrně velký výběr mezinárodní konektivity. Oba státy mají většinou hornaté hranice, což může připojení technicky a tudíž i ekonomicky ztěžovat.

Co mezinárodní vztahy? Začněme dávnou historií. Území České republiky bylo samostatným státním útvarem již před mnoha staletími, takže historicky uznávané hranice nemusely kopírovat výskyt českého národa. Toho Hitler využil (či zneužil) zabráním Sudet, což posléze vyvrcholilo v Benešovy zákony. Po tzv. něžné revoluci byl jeden z prvních úkolů senátu podepsání Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997, kde se definitivně potvrdilo zachování aktuálního stavu. Připojení České republiky k internetu do Německa již nic nebránilo. Podobně vyřešily hranici s Rakouskem tzv. Saint-Germainské smlouvy, přesněji řečeno Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Rakouskem, podepsaná v Saint-Germain-en-Leye dne 10. září 1919 (tedy po první světové válce, smlouva s Rakouskem coby nástupnickým státem předchozího Rakousko-Uherska). Připojení dnešní České republiky (resp. Československa do vzniku ČR) do dnešního Rakouska také nic nebrání. Také se Československo připojilo nejdříve do Rakouska (Linz), poté do Nizozemska (Amsterodam).

 

 

Připojení Zlína (zdroj: Internext 2000)

 

Česká republika má poměrně značné množství připojení do zahraničí. Výpadek jednoho či několika spojení zároveň nemusí uživatelé ani pocítit. Arménský případ tedy v České republice nastat opravdu nemůže. Vzpomínáte si na počátek Egyptské revolty v zimě letošního roku, kdy byl odpojen v této zemi internet? Právě ona decentralizace Českého internetového trhu a mnohačetná propojení zamezuje učinit něco podobného i v Česku.

Zdroje: Arménský statistický úřad, BSFOCS, GRT

Váš hlas: Žádné Průměr: 10 (8 votes)