Změny v doménách .DE: Již naoßtro s „ostrým s“

Obory článku
internet, domény

Německá národní doména již volně podporuje specialitu němčiny, a to ostré s. Po necelém měsíci zkušebního období je registrace doménového jména s ß umožněna komukoli. Je to krok kupředu, nebo zpět?

Jazyková reforma němčiny z července 1996 nahrazuje ostré ß dvojicí ss (například Strasse místo Straße). Domluvili se na tom zástupci Německa, Rakouska a Lichtenštejnsko. Ostré s (eszett) se do Unicode dostalo až ve verzi 5.1 po opakované žádosti 4. dubna 2008 na pozici U+1E9E, díky čemuž se 24. června znak dostal do normy ISO/IEC 10646-4:2008.

Dalším krokem bylo povolení ostrého s podle IDNAbis, což se stalo letos 4. srpna. První fáze registrace domén od 26. října bylo pro subjekty, které již mají doménu se zdvojeným „ss“ (ekvivalent ß). To se využilo do 16. listopadu pro 5 172 domén. Od tohoto data je registrace doménových jmen volná pro kohokoli. Jen za první dvě hodiny bylo přijato více než 187 tisíc žádostí. Problém může být v implementaci nového IDN standardu. Výsledkem může být, že po zadání großproblem.de bude prohlížeč přesměrován na grossproblem.de, aniž by musely mít obě domény cokoli společného (majitele, obsah apod.).

Zmatení jazyků

Svět internetu začíná připomínat Babylon. Někdejší sjednocené použití základní znakové tabulky latinky znamenalo snadné zapsání webové adresy ve všech zemích, používajících latinku. Znamená to celý americký kontinent, Austrálii, Evropu (mimo Ruska, Srbska a Řecka), většinu Afriky a menší část Asie. Přestože to znamená jen asi polovinu obyvatel světa, začíná se ta půlka drobit na malinké regiony.

Kdejaký jazyk používající latinku má vlastní výjimky ve znacích a postupně je začal uplatňovat také v doménách. Pro domácí obyvatele a uživatele stejného jazyka problém není. Ale u zahraničních návštěvníků začíná být problémem. Zapsání webové domény v základní ISO latince není pro českého uživatele problém. Ale jestliže dojde na národní znaky, tak ty na české klávesnici nejsou a je nutno použít kombinaci kláves či ALT kód. A kdo vůbec tuší, kde je ostré ß z němčiny, „ã“ z portugalštiny, „ç“ z francouzštiny, „đ“ z vietnamštiny, slovenský vokáň „ô“, polské „ż“, dánské „æ“, norské „ø“ či „å“, islandské „ð“, nebo který němec má na klávesnici české „ř“?

Další otázkou je expanze firem na zahraniční trhy a s tím spojený nákup tamních domén. Doposud to není až takový problém. Ale když by byla možná registrace i s národními rozdíly, jak by reagovali tamní spekulanti, znalí místního trhu? Musí například firma Škoda Auto si teď registrovat také www.škoda.pl jen proto, že to je technicky možné, aby zabránila spekulacím?

Jiné domény?

Podívejme se na zoubek mezinárodních domén, případně na nějakou zajímavou národní. Ty se obvykle soustředí jen na vlastní jazyky (viz japonština pro .JP, korejština pro .KR, nebo perština pro .IR), ale jsou i výjimky.

BIZ doména prvního řádu přijala postupně čínštinu, dánštinu, finštinu, islandštinu, japonštinu, korejštinu, litevštinu, lotyštinu, maďarštinu, němčinu, norštinu, polštinu, portugalštinu, španělštinu, švédštinu. Který chybí? Čeština.

INFO umožňuje od března 2004 některé německé znaky.

ORG podporuje od července 2005 dánštinu, litevštinu, lotyštinu, maďarštinu a švédštinu

EU umožňuje široké spektrum znaků od latinky od 10. prosince 2009 (Latin Unicode: Basic, Extended-A a Extended-B) přes řeckou (Greek Unicode: Basic a Extended) po cyrilici (Cyrillic Unicode: Basic, Extended-A a Extended-B). Podporovány jsou tedy všechny jazyky zemí Evropské unie včetně různých dialektů.

PL je zvláštním případem. Přijalo totiž neuvěřitelně širokou paletu jazyků. Neznalý člověk nad doménou PL bude kroutit hlavou; příčina je ale v minulosti. Polský stát mnoho let neexistoval, a tak se polské obyvatelstvo nacházelo na území Pruska, Rakousko-Uherska a Ruska. Až konec první světové války znamenal opětné vytvoření Polska a sjednocení území, kde žijí poláci. To ale trvalo jen do skončení další světové války (dle pořadí druhé). Přestože Polsko patřilo mezi oběti, stalo se obětí znovu. Důvodem byl fakt, že Německo muselo postoupit Sovětskému svazu značná území. Tyto dva útvary spolu ale nesousedí. A tak se prostě vzalo Polsko a posunulo o několik set kilometrů na západ. Východní část předchozího Polska se tak stalo součástí SSSR (včetně obyvatelstva), zatímco na západě se stali občany Polska němci. Polsko je tudíž jazykově i národnostně rozděleno víc, než si lze představit. Navíc pamatuje na své bývalé občany, žijící nyní na území několika států někdejšího Sovětského svazu. A když rozšiřovat, tak proč ne skoro všem?

Které jazyky jsou v doméně .PL akceptovány? Je to albánština, běloruština, bulharština, katalánština (severovýchod Španělska), čeština, dánština, němčina, esperanto (!), španělština, estonština, finština, francouzština, hebrejština, holandština, chorvatština, irština, islandština, italština, litevština, lotyština, lucemburština, maďarština, makedonština, moldavština, maltézština, norština, polština, portugalština, rumunština, ruština, řečtina, slovenština, slovinština, srbština, švédština, turečtina a ukrajinština.

České IDN: Zatím ne

Čas od času se provede výzkum, zdali je či není po češtině v doménových názvech poptávka. A evidentně je zájem nejenže malý, ale dokonce klesá.

Oficiální diskuse na toto téma na adrese http://blog.nic.cz/2008/05/26/idn-v-ceskych-domenach/ je docela divoká. Účastní se jí široké spektrum od pragmatiků k buřičům a příznivcům demokracie za každou cenu, hraničící s anarchií. Zde je pro ukázku několik názorů (někdy zkráceno či technicky upraveno):

RS [25. 6. 2008 v 23:50]: „Jednoznačně ano. Čeština je krásný jazyk a háčky s čárkami k ní patří. To že jsme si zvykli na internet bez háčků a čárek neznamená, že je to tak dobře. Nedostupnost háčko-čárkovaných domén pro nečeské uživatele není nikterak zásadní problém – tak jako svým zahraničním návštěvníkům překládám vlastní obsah stránek, poskytnu jim i neháčkovanou verzi domény. Jedinou starostí je zvládnuté a dostatečně dlouhé období zavádění, ve kterém by měli jednoznančně mít možnost registrace jen majitelé „odháčkovaných“ domén (vlastník domény kun.cz by měl mí přednostní právo na doménu kůň.cz). Nejvhodnější by bylo stávající vlastníky domén vyzvat k doregistraci oháčkovaných verzí jejich stávajících domén a teprve po uplynutí (alespoň pololetní) lhůty otevřít registraci pro veřejnost.“

Martin Kliklhorn [11. 9. 2008 v 0:24]: „

  1. Rozhodně nezavádět registrace
  2. Pro národní doménu nepovolovat nic jiného než latinku.
  3. Provádět automatické mapování písmen s diakritikou na ekvivalenty bez diakritiky.

Vlk se nažere (kdo adresu s diakritikou napíše tak se dostane tam, kam chtěl). Koza zůstane celá (přístup ze světa, i když není česká klávesnice). Nepovolením azbuky a dalších abeced se předejde záměně písmen („o“ v azbuce, „o“ v latince)“

Igra [4. 10. 2008 v 10:54]: „Dobrý den, bylo by v rámci průzkumu zjišťovat i postoj ke způsobu zavedení IDN? Myslím, že značná část odmítnutí IDN pramení z obavy z nevhodného způsobu zavedení. Jako užitečné varianty pro hlasování se mi jeví (z většiny opsáno od O. Filipa z diskuze na Lupě):

  1. Zavest IDN ve stejne forme jako drtiva vetsina narodnich domen a jako vsichni nasi sousede krome Slovenska. (Slovaci jeste IDN nezavedli.) Tedy zavest volnou registraci. Tato moznost ma jeste podvarianty tykajici se sun rise, coz je samo o sobe namet na delsi diskusi.
  2. Umoznit registraci „diakritickych“ domen, pouze drzitelum „nediakritickych“ ekvivalentu. Tedy ze pouze Urad vlady CR by mel pravo registrovat domeny vláda.cz a vláďa.cz.
  3. Umožnit pouze držitelům nediakritických domén registrovat diakritické varianty jako aliasy nediaktitických. Od varianty 2 se liší mimo jiné tím, že je trvale zaručeno odkazování všech variant na stejné servery a zachování jediného vlastníka všech variant. Tedy zuzit moznost pouze na to, ze by „ohackovane“ domeny zcela kopirovaly nastaveni tech „neohackovanych“, byly by presmerovane.
  4. Zavedeni IDN odlozit.“

Mirek [30. 8. 2009 v 20:37]: „Povoleni diakritiky v URL by neprineslo nic ani uzivatelum v Ceske republice (jen komplikace v premysleni jestli je URL s diakritikou ci bez ni a zvysene riziko podvodu – viz drive), ani poskytovatelum obsahu (nutnost premyslet jake vsechny mozne varianty daneho jmena se mohou vyskytnout, naklady na registrace). O problemech v zahranici se uz take obsahle mluvilo. Pro koho by to bylo vyhodne:

  • registratori – vic domen, vic penez – samozrejme oficialne by toto bylo popirano, ale penizky by proudily
  • podvodnici ruznych druhu (at uz by si „jen“ registrovali domeny podobne jinym za ucelem prodeje, nebo ti co by se primo snazili podvest uzivatele)
  • zastydli vlastenci pro ktere by toto byla dulezita cast narodni identity (o hacky a carky se obrat nenechame…). Pamatuji si, ze po rozdeleni Ceskoslovenska jsem cetl dopis jednoho takoveho „vlastence“ v novinach kde se rozciloval, ze poznavaci znacka aut bude CZ (a pozadoval po uradech oficialni protest)… No, pokud by ceska identita spocivala v takovych vecech, bylo by to s nami hodne spatne…

Bohuzel ale celkove mam pocit, ze to stejne driv nebo pozdeji projde… Pro registratoty neni NE odpoved. Penize jsou lakave. Tak se budou porad ptat tak dlouho az to projde (pokud jeste predtim nekdo neusoudi, ze „v soucasne dobe uz je to jinde samozrejmost a melo by byt i tady“a nebude to zavedeno s touto vymluvou bez ohledu na nejake pruzkumy).“

MarSik [22. 12. 2009 v 14:57]: „V reklamách se setkáte (naprosto běžně) s českou výslovností takových domén a lidé si je podle toho i pamatují. Ve chvíli, kdy si zvyknou na to, že diakritika funguje… už se bez ní neobejde ani vaše firma.

Náklady nejsou jen na straně registrace domény, ale třeba ověřený SSL certifikát (vázaný na doménové jméno) také něco stojí. Proto se nedivte, že jsou firmy proti volnému trhu s libovolnou háčkovanou doménou.

Typo-squatting sice existuje i dnes, ale těch možností je zatím mnohem méně, tudíž je levnější se bránit. Já osobně jsem pro pouze pokud:

  • pokud budou stanovena pravidla upřednostňující vlastníka ascii formy (který to nemohl řešit v době registrace své domény)
  • nebudou povoleny kombinace znakových sad
  • v případě možné kolize neASCII formy bude vyžadován nějaký důvod a ověření (skutečné jméno nebo firma z jiného oboru) v podobném duchu, který se používá pro kolize registrovaných názvů a známek.

Bez těchto opatření jsem jednoznačně proti zavádění IDN v české TLD.“

Marek [31. 12. 2009 v 10:28]: „CZ.NIC pravidelně organizuje „referenda“, zda IDN ano nebo ne. A bude to dělat tak dlouho, dokud to jednou nevyjde, pak už nebude cesty zpět. Demokratické asi tak jako EU. On by zájem byl, ale jen za předpokladu, že varianty s diakritikou bude moci vlastnit POUZE majitel domény bez diakritiky.“

Čech Karel Němec [31. 12. 2009 v 23:52]: „Vy všichni, co říkáte NE diakritice, jste
a) poserové
b)nepřátelé českého jazyka (pravděpodobně nemecke narotnosti)
c)majitelé domén typu cez, skoda
d)líná individua odmítající každou změnu, kromě výměny manželky.“

Iceman [17. 2. 2010 v 20:12]: „Nedalo mi to, a zaregistroval jsem si IDN doménu a získal jsem následující zkušenosti. Prakticky veškerá systémová nastavení webových stránek a registračních údajů na serverech zadávám nyní ve skutečném rozloženém formátu (www.xn-- …atd.). Přemluvit třeba Outlook (v 2003) ke komunikaci s doménou se znaky je bez použití speciálního plug-inu nemožné (jedině používat rozložený formát). Ze zahraničí jsem se nedostal na své stránky, protože tam prostě neměli českou klávesnici a adresu v rozloženém patvaru je zapamatovat si docela problém. Každopádně vidím největší problém v podpoře aplikací a vůbec bych se nedivil, že se bude jednat o slepou vývojovou cestu. Ale nápad to nebyl špatný.“

Adam [25. 3. 2010 v 0:37]: „Já jsem jednoznačně pro. Celý život si toužím založit doménu íčžýříěšč.cz“

Zdroj: DE.NIC

Ještě nehodnoceno